Historie kostela

slivice Kostel sv.Petra
Součástí Milína je farní osada Slivice. Již z dálky na sebe upozorňuje 21 m vysoká mohutná věž historického kostela sv. Petra. Prozrazuje rázovitou stavbu doby Karlovy. Střílnovitá okna a masivní zdivo hlavní věže o síle 1,75 m potvrzují domněnku, že stavba měla také účel obranný, neboť se nalézá nedaleko Zlaté stezky, která měla odjakživa strategický, obchodní, dopravní, ale i vojenský význam.
První zmínka o slivické osadě pochází z roku 1362, kdy na faru Sliwitz byl dosazen kněz Václav. V roce povýšení Příbrami na královské horní město majestátem císaře Rudou II. z 20. listopadu 1579 se v listině osada uvádí jako "Soli" (latinský výraz solitudo - samota). Lesy svým souvislým porostem sahaly kdysi až k samotné věži chrámové. V katastrální mapě panství milínského z 18. století jsou o tom důkazy. Z důležité listiny, objevené profesorem Janem Janšou z Příbrami, je patrno, že zakladatelem kostela sv. Petra není nikdo jiný než první arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Rozhodnutí o právu patronátním je datováno dnem 3. března Léta Páně 1362. V dávné minulosti stála vedle kostela pouze fara a dvě poustky. Až teprve po roce 1826 bylo přikročeno ku stavbě obytných domů. Bylo to převážně z důvodů bezpečnostních.
Dne 23. července 1639 byl slivický kostel dobyt a vyloupen Švédy. Pronikli sem od Strakonic pod vedením českého exulanta Radslava Měsíčka z Výškova a Slatiny. V roce 1696 byl kostel za přispění pánů z Říčan obnoven a na dva z oltářů umístěn jejich erb.
V srpnu roku 1866 za války prusko-rakouské "hostila" fara několikrát pruské vojsko. Byli tu vojáci z Pomořan se svým hejtmanem, pruští lékaři z Westfálska i vojíni 65. rýnského pluku. Vojsko postupně Slivici opouštělo. Definitivně v září 1866 po uzavření míru...
Večer 22: září 1917 se rozezněly naposledy společně tři slivické zvony. Dva z nich byly sňaty, aby jich bylo použito pro válečné účely. Byl to zvon sv. Petra a sv. Pavla z r. 1758 (přelitý r. 1876 a menší zvon z r. 1757). Zvony byly obětovány mašinerii 1. světové války. Třetí zvon se dočkal osudů druhé světové války. Byl svědkem posledního jejího dějství, které se odehrálo na území mezi slivickou osadou a obce Milín 11. -12. května 1945.
Při posledním bojovém střetnutí mezi sovětskou a německou armádou tu v noční dělostřelecké přestřelce dopadl jeden granát i do presbytáře slivického chrámu. Zasaženo bylo kamenné zdivo severní stěny kostela. Naštěstí neďošlo k vážnější škodě. Po válce v r. 1947 byla v opraveném zdivu stěny chrámu osazena symbolická pamětní střela na připomínku válečných událostí z konce 2. světové války a boje u Slivice. Dodatečně byl do střely vložen pamětní spis.
Věž slivického kostela tehdy byla využita i jako vojenská pozorovatelna. V průběhu bitvy při partyzánském střetu s nepřítelem se načas stala i palebným stanovštěm... Ostřelována byla i budova slivické fary. V noci z 11. na 12. května 1945 se Slivice a celý kraj vůkol ní otřásaly detonacemi granátů, šrapnelů a hukotem salvy z kaťuší.
Té noci byl zlomen nepřátelský odpor a Slivice se v dějinách válečných událostí stala pojmem spojovaným s posledními výstřely druhé světové války na území Evropy.
Slivický kostel se stal také pohřebištěm mnoha okolních šlechtických rodů (Běšínů, Hupků, Měsíčků, Chanovských, Bechyňit z Lažan aj.). Dva zachovalé náhrobníky jsou z let 1590 a 1618.

Zařízení:
petr
Hlavní oltář pochází ze 2. poloviny 17. stol., portálový s novějším obrazem. Dva boční oltáře sv. Jana Nepomuckého a Immaculaty v lodi při triumfálním oblouku jsou z doby kolem 1710, kazatelna z r. 1715.
Velikou vzácností chrámu je gotická opuková polychromovaná socha sv. Petra, dílo neznámého umělce (označovaného jako Mistr Krumlovské madony). Je to vzácná práce z druhé poloviny 15. století prozrazující florentinskou školu. Socha je 91, 5 cm vysoká. Znázorňuje staršího muže s plnovousem, jenž drží v pravé ruce zavřenou knihu, v druhé pak dva velké klíče, symbol sv. Petra. Její originál je v současnosti v Národní galerii v Praze, v slivickém kostele je umístěna kopie. Socha reprezentovala české gotické umění na světových výstavách v Paříži a Montrealu.